„Ženský florbal je rychlejší, tvrdší, na všechno je méně času.“, říká tahounka juniorského týmu Eliška Planková.

22. února 2018, Vlaďka Maděrová, Natka Hurníková, Laco Gál

Další povedený rozhovor s oporou juniorek Eliškou Plankovou...


...rozpovídala se nám nejen o své možnosti hrát za ženské Áčko, ale i o svých začátcích, reprezentaci a prvenství ve statistikách 1. Ligy juniorek. Přečtěte si, co nám všechno prozradila.


Tak začneme od toho začátku, teda tvého: Jak ses dostala k florbalu a proč sis vybrala právě tento sport?

K florbalu jsem se dostala v 5. třídě. Hledala jsem nějaký kolektivní sport, kterému bych se mohla věnovat a zaujal mě právě florbal. Zkusila jsem pár tréninků a už jsem u florbalu zůstala.

A popíšeš nám je? Vzpomínáš na začátky ráda?

Začínala jsem hrát s kluky od elévů. Každý turnaj jsme si užívali, byli jsme skvělá parta. Někdy přišly i slabší chvilky, kdy se nedařilo, ale na toto období vzpomínám často a ráda.

Hrávala si za Škorpiony. Jaký byl tvůj impuls k přestupu do Vítkovic?

Impuls byl prostý - kluci mi začali přerůstat přes hlavu. Čím dál častěji jsem začala uvažovat o přestupu k holkám. A jednoho dne za mnou přišel trenér, že se mám rozhodnout kam chci jít, jestli do Vítkovic nebo do ostravského FBC. Jelikož mi byly od začátku milejší Vítkovice, rozhodla jsem se právě pro tento přestup.

Napadlo tě tehdy, že se dostaneš do juniorské reprezentace?

Nenapadlo. Pro mě byl tehdy takový malý sen se dostat do regionálních výběrů. Když jsem před rokem a půl dostala pozvánku na soustředění reprezentace, měla jsem obrovskou radost.

Co bys poradila mladším hráčkám k dosažení svého snu, jako je třeba dostat se právě do reprezentace?

Podle mě je důležité na sobě pracovat i mimo tréninky. Dřít a dřít a dřít dokud nejste s vlastním výsledkem spokojený a i když s ním spokojený jste, tak makat ještě víc. Člověk si prostě musí jít za tím, co chce a nezdávat se ani, když přijdou špatný chvíle – které určitě příjdou. Prostě vidět ten svůj cíl před sebou a nikdy ho nespustit z očí.

Chodíš na prestižní ostravské Wichterlovo gymnázium. Je těžké skloubit dobré vzdělání s vrcholovým florbalem?

Samozřejmě je to časově náročné zvládat školu i tréninky zároveň. Ale s tímhle se musí popasovat více hráček, takže se to dá.

Mimo juniorského týmu také průběžně naskakuješ za ženské Áčko. Pociťuješ nějaký rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi?

Rozdíl je obrovský. Ženský florbal je rychlejší, tvrdší, na všechno je méně času. Tréninky a zápasy jsou v daleko větším tempu než ty juniorské.

Statistiky 1. ligy juniorek říkají, že jsi 1. s 49 body v celkovém bodování. To nám napovídá, že jsi tahoun juniorek. Je někdo, kdo ti pomáhá nebo v tom jedeš sama?

Mám kolem sebe skvělé parťáky. S Míšou Kubečkovou i s Barčou Huskovou si na hřišti rozumíme a klape nám to. Myslím, že juniorky táhneme společně.

V předchozím rozhovoru jsme se vaší kapitánky ptali na blížící se konec základní části. Play-off viděla pozitivně, jak ho vidíš ty?

Nejdřív musíme z posledních dvou zápasů získat 6 bodů. To bude pro nás určitě největší priorita. Poté se teprve začneme soustředit na soupeře pro play-off.

Můžu ale říct, že každá hráčka udělá vše pro to, aby tato sezóna byla stejně úspěšná jako loni. Takže ho určitě vidím pozitivně taky.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně sil ke konci sezóny!

Přijďte podpořit juniorky na Dubinu v závěrečných bojích základní části. Stále okupují první místo, ale to vypadá na velké drama. Prvenství si totiž drží s náskokem pouhých dvou bodů nad druhým Chodovem a čtyř bodů nad třetím Tatranem. V sobotu se potkají se svým přemožitelem Litvínovem v 17:30 a v neděli v 11:00 si bude chtít uloupit z pomyslné věžičky prvního místa body už zmiňovaný Tatran.

Nezapomeňte ani juniorky sledovat na sociálních sítích - instagram: vitkovice_juniorky a facebook: 1.SC Vítkovice Juniorky