Tomáš Krásný: Musím primárně hájit zájmy klubu

11. února 2015, Redakce

Předseda správní rady vítkovického klubu Tomáš Krásný se vyjádřil k aktuální kauze o nepuštění vítkovických hráčů na reprezentační soustředění.

Kdy a proč celý tento problém začal?

Předně chci říct, že z mého pohledu se o problém nejedná. Celá kauza začala tak, že se vedení A-týmu rozhodlo večer po zápase na Chodově, že by chtělo mít tým pohromadě co nejvíc, naplánovali hráčům wellness a společnou večeři. Proto mne ještě v neděli večer požádali, abych hráče omluvil. A tak jsem v pondělí učinil a hráče u trenéra Cepka omluvil. Dostalo se mi odpovědi od ředitele reprezentačního úseku, že omluvě nemůžou vyjít vstříc.


Z čeho plynulo rozhodnutí nepustit hráče na reprezentační soustředění?

To rozhodnutí plynulo z momentální situace. Myslím si, že ještě v neděli před zápasem s Chodovem neměl nikdo v plánu, že hráči nepojedou. Teambuildingová akce a wellness bylo naplánováno dlouho dopředu, jen se čekalo, jak tým přistoupí k zápasu s Chodovem. Nicméně nebylo v plánu, že by se ji zúčastnili reprezentanti. Situace se změnila právě po zápase s Chodovem. Tak to prostě v životě chodí: „Člověk míní, život mění“. Trenéři viděli, že hráči jsou docela dobití a unavení, a tak se rozhodli tak jak se rozhodli.

I hráči jsou jen lidi a zrovna naši hráči mají v této sezóně za sebou náročný program. Nevím, jestli si to reprezentační trenéři uvědomují, ale kromě ligových zápasů se v této sezóně museli naši hráči vypořádat s Pohárem mistrů ve Švýcarsku a Lukáš Veltšmíd pak ještě absolvoval mistrovství světa. Jeho nominaci absolutně nechápu. Stejně tak nominaci dalších reprezentantů, ale to je můj soukromý názor.

Jen doplním, že Lukáš Veltšmíd a Marek Matejčík stejně nebyli ve zdravotním stavu, který by jim umožnil se akce zúčastnit. Proto jsem se tedy nakonec rozhodl hráčům nařídit, aby se zúčastnili klubové akce. Vím, že jsem vnímán jako ten „zlý“ ale jsem předseda klubu a musím primárně hájit zájmy tohoto klubu, jelikož se zodpovídám především ostatním členům a našim partnerům. V minulosti byla laťka nastavena vysoko a je tedy mou povinností, ale i povinností trenérů a hráčů, udělat vše pro to, aby byl klub úspěšný i nadále. Ze své práce jsem zvyklý, že někdy nastane situace, kdy je nutné udělat třeba i nepříjemné rozhodnutí. A tohle rozhodnutí bylo poměrně těžké.


Měl na to nějak vliv přístup ze strany reprezentace? Co vám na přístupu z jejich strany vadí?

Přístup reprezentace primárně vliv neměl. Je však pravdou, že dlouhodobě upozorňujeme na nedostatky v přístupu k našemu klubu ze strany reprezentace. Už rok žádám, aby byla nastavena pravidla, na základě kterých budou hráči uvolňováni. Mám tím na mysli především jakou formou a v jakém termínu budou nominace oznamovány. Klub by měl být informován o tom, jaké hráče hodlá trenér nominovat dříve, než je trenér skutečně osloví. Stejně tak by pak měl být klub informován o tom, že se třeba některý hráč omluví, nebo naopak nominaci potvrdí. Tohle zatím vůbec není nastaveno.

Na tohle soustředěni totiž původně byli nominováni i další naší hráči (Hájek, Souček, Šebesta), ale my jako klub jsme o tom vůbec nevěděli, a už vůbec, že se následně tito hráči z akce omluvili. Takže tímto by mělo vedení reprezentace začít. No a pak je tu další problém, který nás trápí. Jsou totiž hráči a hráčky, kteří plněním reprezentačních povinností stráví třeba 45 dní za sezónu. To už se chtě nechtě projeví. Ve vztahu ke klubu bohužel negativně.

Přijde mi opravdu nedůstojné, když si kvůli reprezentačním povinnostem berou hráči a hráčky třeba neplacená volna a nedočkají se žádné kompenzace. Stejně tak je špatně, že hráči se vrátí z reprezentační akce a pak je klub nemůže využít, jelikož již třeba právě nemají volno anebo dohánějí povinnosti ve škole. A pokud si z těchto objektivních důvodů hráči a hráčky nemůžou plnit své hráčské povinnosti směrem ke klubu, tak to je pro nás skutečně velký problém. Ani klubu nejsou tyto záležitosti nijak kompenzovány. Hráči a hráčky používají na reprezentačních akcích částečně i vybavení, které dostávají od klubu. Takto bych mohl pokračovat. Z toho všeho mi však vyplývá, že reprezentace musí ke klubu přistupovat jako k partnerovi, nikoliv direktivně a autoritativně, jak se to nyní děje. Za sebe jsem připraven o těchto záležitostech s ČFbU komunikovat a přispět tak k vytvoření těchto pravidel. K těmto jednáním však musíme mít partnera. Zatím jsme jej neměli.


Neprovinily se tak Vítkovice proti nějakým pravidlům?

V soutěžním řádu, který vydává ČFbU, konkrétně v čl. 4.3. je uvedeno, že oddíly jsou povinny uvolňovat své hráče pro účely státní reprezentace. Potíž je v tom, že soutěžní řád je předpis, který upravuje podmínky organizace florbalových soutěží pořádaných v rámci ČFbU. Netýká se tak reprezentace. V soutěžním řádu tak tato povinnost nemá co dělat. To je, jakoby v trestním zákoníku byly upraveny výpovědní důvody z pracovního poměru. Druhým problémem je, že toto ustanovení je poměrně vágní a neupravuje blíže tuto povinnost.

Teoreticky by tedy mohl reprezentační trenér povolávat naše hráče každý den a mohl by se odvolávat právě na toto ustanovení soutěžního řádu. Daleko lepší a srozumitelnější úprava je obsažena v předpise Mezinárodní florbalové federace, který se týká reprezentačních akcí, kde jsou tyto podmínky přesně rozvedeny. Nicméně z tohoto ustanovení plyne povinnost oddílů uvolňovat hráče pouze v případě, že jsou nominováni k nějakému mezistátnímu zápasu. Mám tedy za to, že argumentace představitelů reprezentace, že jsme porušili soutěžní řád, je při nejmenším právně sporná.


Jak budete teď postupovat, aby se situace zlepšila?

Myslím si, že budeme muset počkat, až se reprezentační úsek přestane ohánět předpisy, které jsme měli porušit, a podívá se na věc trochu z lidského pohledu. Přece nejde o život, že hráči byli omluveni. Pan Cepek není jediným reprezentačním trenérem, který se s omluvenkami musí vypořádat. Děje se tak i v jiných sportech. Trenér hokejové reprezentace pan Růžička by mohl vyprávět. Nejsem si ale vědom toho, že by např. Dinamu Minsk, které odmítlo pustit na poslední reprezentační akci Lukáše Krajíčka, někdo z hokejového svazu vyhrožoval disciplinárními postihy. No a pak bude určitě prostor začít debatovat a postupně pracovat na pravidlech v případě nominací hráčů. Nebude to lehká záležitost, ale určitě bude nutná.

Měl jsem možnost mluvit s Monikou Adamovou, která naznačila, že se na těchto pravidlech opravdu pracovat začne. Znovu ale zopakuji, že tato pravidla musí být nastavena na základě vzájemného konsenzu a nikoliv direktivně. Druhou fází pak nutně bude muset být, aby i s jednotlivými hráči byly uzavírány reprezentační smlouvy a byli jim garantovány určité věci, o kterých jsem částečně hovořil výše (kompenzace za neplacené volno, náhradu ztráty času apod.) Pokud jsem měl možnost se bavit s některými hráči, kteří hráli nebo hrají v cizině, tak takové záležitosti jsou ve Finsku nebo Švédsku běžnou praxí.

předseda správní rady 1. SC Vítkovice,
Tomáš Krásný