Velecký: Play-off si jdeme užít

Jak byste zhodnotil průběh základní části z pohledu Vítkovic, které zaznamenaly ztrátu bodů pouze s pražským Herbadentem?

Ono to není jen o základní části. Za šest měsíců od začátku sezóny jsme zvládli na výbornou Pohár mistrů a vyhráli domácí Pohár České pojišťovny. Když to všechno sečtu, je to 34 zápasů za 26 týdnů, a to ještě hráčky hrající v reprezentacích měly další zápřah na EFT a kvalifikaci. Loni jsme měli za celou sezónu 33 zápasů, teď už máme víc a ještě nezačalo play-off! Takže tato sezóna je pro nás opravdu extrémně náročná. Nikdo z nás, ať už hráček či trenérů, takovou ještě nezažil a klobouk dolů, že to je zatím všechno zvládnuté skvěle, a to nejen od hráček. Chci poděkovat i Dušanovi (Dušan Dudešek - asistent trenéra, pozn. red.), Mirovi (Jaromír Veselý – asistent trenéra, pozn. red.), Ondrovi (Ondřej Jelínek – fyzioterapeut, pozn. red.) a Markétě (Markéta Pernická – kondiční trenérka, pozn. red.), za perfektní plnění svých rolí, které vydatnou měrou pomohly tento extrémní zápřah zatím zvládnout tak dobře, jak proběhl.

Se kterými soupeři se vám hrálo nejhůře a na které jste si naopak věřili?

Nejhůře se nám hrálo s Djurgaardenem (úsměv). Jinak co se mě osobně týče, tak trenérskou formu jsem moc neměl na podzim na Herbadentu, zmastil jsem totálně zápas s Židenicemi a v Jičíně jsem popravdě podcenil předzápasovou přípravu. A co se druhé části otázky týče, těší mě, že už moc nemusíme řešit, na koho si holky věří, či nevěří. Většina už si vypěstovala dostatečnou sebedůvěru a tohle téma už tudíž teď není aktuální.

Vidíte nějaké zlepšení u jiných týmů v extralize?

Je otázka, co je zlepšení… Jestli to, že se zlepšuje kondice týmů a jsou schopné daleko více rozkouskovat hru velkým množstvím osobních soubojů, které stíhají vyvolávat, tak pak ano, dost týmů se zlepšuje. Ale pokud jde o konstruktivní část florbalu, tak zlepšení u nikoho moc nevidím, spíše se naopak týmy v tomhle zhoršují.

Do čtvrtfinále jste si vybrali tým FBC Ostrava. Proč zrovna tento soupeř? Byly i jiné možnosti?

Vzhledem k umístění po základní části bylo z našeho pohledu jasné, že budeme volit buď Ostravu, nebo Olomouc. Vzhledem k tomu, co jsem o letošním extrémním zápřahu už uvedl, bylo pro nás při volbě klíčové, abychom cestovali co nejméně. Definitivní výběr z těchto variant pak byl na tom, koho chtějí vyzvat a s kým se chtějí ve čtvrtfinále porvat holky a hlasování bylo drtivě jednoznačné (úsměv).

S čím půjdete do čtvrtfinále? Budete chystat nějakou novou taktiku nebo už je vše natrénováno a se stylem hry jste spokojeni?

Dušan by řekl, že jsme dřeváci, takže zlepšovat bude vždy co (úsměv). Hlavní budou ale dvě věci - zdraví, a to jak budou hráčky mentálně vyladěny a co na tom hřišti ze sebe každá z nich dostane, protože o své kvalitě už tým přesvědčovat myslím nikoho nemusí, a i kdyby už nic nevyhrál, stejně už je „nesmrtelný“. Ale jak se říká, vyhrávat nikdy neomrzí! Může však někdy omrzet pro výhry udělat na hřišti vše, ale to věřím, že ještě nenastalo (úsměv).

Jak to vypadá s marodkou a zraněními do vyřazovacích bojů? Kdo je mimo hru?

Zdraví je alfou a omegou. Celou sezónu s tím bojujeme, ale to ke sportu patří, někdy jsou lepší období a jindy se to „sype“. Loni nám sezóna a hlavně play-off vyšly v tomto směru perfektně, letos naopak hoříme a opravdu zdravá bez komplikací je tak možná polovina týmu. Ale play-off je play-off a kdo chce vyhrát, leccos překoná. Samozřejmě ale překonat nejde vše, takže momentálně mě nejvíc trápí stále absentující Anče Niemcová, která ať už osobnostně, tak herně obrovsky chybí.

Co Tamara Hašová? Je už v plné kondici pomáhat týmu?

Ono to není jen o Tamaře… vypsat tady diagnózy, koho a co momentálně trápí, by bylo pomalu na nějakou diplomku ze zdravotnických studií, takže obligátní odpověď je, že v play-off se detaily tohohle druhu nezveřejňují (úsměv).

Jakou strategii budete volit u brankářek? Budou se stále střídat?

To záleží, jestli konečně začneme trochu bránit, jinak ta střídání asi hrozit budou (smích).

Co budete brát jako absolutní neúspěch v play-off a co naopak bude úspěch?

Mě osobně by mrzelo, kdyby Dušan nemohl zvednout mou z loňska hozenou rukavici (úsměv). A jinak čím víckrát zahoří maštal, tím lépe. Jdeme si to prostě užít, těšíme se na fanoušky, atmosféru, soupeře a vlastně vůbec na vše, co play-off dělá jedinečným.