Vítkovice mají po víkendu nůž na krku

05. dubna 2015, CD

Nepovedená první třetina soboty a pokažený závěr neděle. Sečteno a podtrženo, mečbol mají Střešovice

Sobota: Příšerný začátek se podařilo téměř dohnat. Bohužel jen téměř.

Do sobotního domácího semifinále vstoupily Vítkovice přímo katastrofálně. Ve čtvrté minutě už po gólech Heřmanského a Fridricha prohrávaly 0:2. V deváté to již bylo o tři góly, když zatloukl míček Součkovi pod víko Vávra. Jediným hráčem Vítkovic, o kterém by se dalo v první třetině mluvit v pozitivním slova smyslu, byl obránce Robin Žydel, zbytek družstva byl pod těžkou dekou. V 19. minutě bylo ještě hůř, když Hájek slibnou standartku z hranice velkého brankoviště napálil jen do Mayera a ten se ihned řítil sám na Součka. Hájek s Heczkem jej sice doběhli, ale faulovali a nařízené trestné střílení proměnil Richter.

O přestávce bylo v kabině Vítkovic zřejmě hodně dusno. Ale pomohlo to a Vítkovice od druhé třetiny začaly konečně hrát. A přišly i góly. Marek Bräuer tečovanou střelou snížil na 1:4 a v polovině utkání do něj Vítkovice ještě více vrátil dorážkou Lukáš Řezanina. Škoda pak nedobře odbráněného Heřmanského a jeho gólu z 34. minuty. Tento zásah dostal vítkovické borce psychicky opět dolů a po zbytek druhé třetiny se trápili.

Třetí třetina byla ve znamení vítkovické snahy o vyrovnání a šancí Tatranu, který využíval otevřenější defenzivy Vítkovic. Ve 47. minutě byl poměrně přísně vyloučen Fořt a Lukáš Hájek opět dostal Vítkovice na rozdíl dvou branek. A tentýž hráč se o chvíli později nádherně položil do střílené přihrávky Šebesty a už to bylo jen o gól! Přeplněná hala Sarezy na Hrušovské ulici byla ve varu. Obrovskou šanci na vyrovnání nabídl Vítkovicím dvě a půl minuty před koncem svým vyloučením Jiří Kolísko, domácí jí ale pohrdly. Přibližně v polovině oslabení dost zariskoval Ullmann, jeho surové naražení Bruse na mantinel mu ale kupodivu prošlo. Vítkovicím se bohužel dotáhnout čtyřgólovém manko z první třetiny nepovedlo. Ikdyž nebyly daleko...


Neděle: Pavel Jankulár poprvé v sezoně na hřišti. Katem Vítkovic Vávra a Rebro

Pro nedělní zápas vytasil vítkovický trenér Deus nečekaný trumf. Do základní sestavy nasadil vedle Matúše a Matejčíka vůbec poprvé v sezoně Pavla Jankulára, který trávil větši letošek v zahraničí a k týmu se připojil až teprve nedávno. Místo mu přepustil Lukáš Veltšmíd, který se stáhl do obrany místo nevýrazného Pavla Bruse. Vítkovický kapitán tak do zápasu zasáhl pouze v oslabení a několikrát ve třetí třetině. Pavel Jankulár odehrál výborné utkání, do střelecké listiny se však nezapsal.

Vítkovice, poučeny hrůzostrašným začátkem třetího semifinále, vstoupily do utkání tentokrát mnohem koncentrovaněji. V první třetině byly lepším týmem a šly zaslouženě do vedení. V 7. minutě přiťukl Heczko Janu Šebestovi a ten střelou k tyči otevřel skóre. Opět hodně ofenzivně si počínal Robin Žydel a za svou aktivitu byl odměněn v 15. minutě gólem, když jeho střela z půlky hřiště skončila až v síti za Rebrem. Škoda snižující branky Grubera z 18. minuty, jeho střelu z dálky Souček neměl šanci vidět.

Skvělá podívaná pokračovala i po první výměně stran. Tatran táhl fantastickým výkonem Fridrich a neutuchající pracant Richter. Ve 25. minutě se protáhl podél pravého mantinelu opět Gruber a výstavní trefou vyrovnal. Vítkovice odpověděly bleskově, ještě v téže minutě! Hájek skvěle vybojoval míček pro a předložil na zlatém podnose míček před prázdnou branku Janu Šebestovi a toto opravdu nešlo nedat!
Od poloviny utkání Pavla Jankulára začal prostřídávat vytáhlý Fin Jousi a hned při svém prvním střídání střílel nebezpečně na Rebra, ten jeho pokus kryl.

Ve 33. minutě přišlo jediné vyloučení zápasu a nutno podotknout, že rozhodčí při něm zřejmě upřeli Tatranu trestné střílení, Žydel hrou na zemi hasil přihrávku na hráče prakticky před prázdnou brankou. Vítkovice důležité oslabení výborně odbránily.

Když ve 46. minutě přidal čtvrtou branku z brejku Adam Delong, bylo na Sareze hodně veselo. Tatran to ale nevzdal, v 57. minutě si vzal trenér Jakoubek oddechový čas a vylepšil standartku z nebezpečné pozice pro Součkovu branku ještě o jednoho hráče v poli. A risk vyšel, Vávra střelou pod břevno snížil. A za minutu zmrazil všechny v hale vyrovnávajícím gólem Fridrich, když si našel odražený míček na brankovišti a procedil jej skrz Delonga i Součka do branky. Šok mohl soupeři ihned vrátit Řezanina, ale neuspěl.


Hrdinou mohl být junior Pešat, ale v prodloužení tváří v tvář Rebrovi z voleje přestřelil. Na řadu přišly nájezdy a v nich dlouho domonivali oba brankáři. Vynikající Souček a Rebro drželi tři série neprůstřelnost. Jedinou branku z celkových devíti nájezdů nakonec bohužel pro Vítkovice vsítil Vávra a získal pro svůj tým mečbol. Nutno říci, že ta tam byla lehkost, s jakou vítkovičtí střelci Petr Jankulár, Delong a Řezanina překonávali Kafku při samostatných nájezdech v prvním zápase. Stejně tak i Hubálek a Hájek své nájezdy zakončovali spíše v křeči. Psychická výhoda vyrovnání téměř ztraceného utkání, kterou měly Vítkovice v prvním zápase série, byla nyní na straně Tatranu a možno toto byl opět rozhodující faktor, který rozhodl nájezdy ještě před začátkem. Kdo ví.

Vítkovice mají nyní nůž na krku, pro postup do čtvrtého Superfinále za sebou nyní musí třikrát za sebou Tatran porazit. Nelehký úkol, ale ne nesplnitelný. Pakliže se tak ale nestane, s prázdnou letošní sezonu Vítkovice nezakončí. Porážka Brna s Mladou Boleslaví 4:0 na zápasy znamená pro Vítkovice jistotu bronzových medailí. Ale kdo by nechtěl zlaté. Potřetí za sebou!