Na Superfinále jako takové se netěším, ale chceme titul, říká trenér žen Jiří Velecký

12. dubna 2016, Redakce

Poslední překážkou Vítkovic na cestě za titulem je Chodov.

Máte za sebou semifinálovou sérii, kterou jste zvládli hladce, jaká byla?
„Je jasné, že vzhledem k tomu, že série dopadla 4:0, tak vypadá hladce. Určitě ale ten výsledek není samozřejmostí. Je za ním především poctivý výkon a přístup všech hráček a lidí okolo týmu. V každém zápase série bylo vidět, že opravdu chceme strašně moc do finále a všechny hráčky to takhle vzaly a nakonec, ač nám teklo třeba v druhém domácím zápase do bot, tak se ještě více semkly a prostě Bohemku dál nepustily.“

Sezona je téměř u konce, před ní jste vyhlásili cíl dostat se do Superfinále, máte splněno?
„Chceme vyhrát, takže splněno nemáme. Určitě však, jak jsem už uvedl vícekrát, jsme spokojeni a šťastni za to, jak sezona zatím proběhla, a že tým zvládl mnoho změn v létě i během roku, utvořil si charakter a vůli a chuť něco dokázat. Hodně hráček udělalo během roku velký pokrok směrem k tomu stát se opravdu výraznými postavami, které rozhodují zápasy a je spolehnutí na jejich výkony.“

Potřetí budeš v O2 aréně, jak se na Superfinále těšíš?
„Mám-li být zcela upřimný a mluvit jen za sebe, tak bych to řekl asi takto: netěším se, ale chci a chceme ho vyhrát. Osobně jsem v podstatě od začátku proti tomuto typu vyvrcholení soutěže a tím, že jsem si ho už také dvakrát zažil a již ani nic lákávého nevidím na tom zahrát si v 02 Aréně, tak se prostě na ten cirkus nijak moc netěším. Nechci rozebírat marketingové záležitosti, o sportovním smyslu, respektive nesmyslu, už také bylo řečeno mnoho a plně se s tím ztotožňuji. Obírá to klub o možnost hrát finále doma, fanoušky o pekelný zážitek domácí atmosféry, které se nic nevyrovná, hráče a všechny o kvalitní sérii a těžké zápasy, které každý hráč a hráčka potřebuje, a tak bych mohl pokračovat…

Navíc je ten projekt špatný i z lidského hlediska. Tým nějak hraje celou sezonu a aby v dlouhé sezoně mohl uspět, potřebuje širší kádr, využívat více hráček, to samé v play-off, kde třeba hrozí sedmizápasové série, kdy hrajete zápasy napříč republikou ob den, takže jste rád za každou zdravou nohu. A pak přijde týden, či dva pauzy a jedněch šedesát minut.

A není to ani jako turnaj typu Poháru mistrů, či Mistrovství světa, kdy v týdnu absolvujete mnoho těžkých zápasů a finálem to vyvrcholí. Tady prostě máte pauzu a pak to musíte nějak napálit…. takže to popírá vlastně rovněž celý tréninkový proces a přístup, který člověk celý rok absolvuje proto, aby se do finále dostal…. v tom jednom zápase spousta hráček zasáhne daleko méně do hry, než v celé vícezápasové sérii, některé vůbec a při přísných pravidlech organizace je problém je vůbec dostat do haly, aby mohly být s týmem.

Prostě najednou se musí všichni kvůli toho jednoho zápasu začít chovat a podřídit zcela jiné filozofii, z hlediska trenéra je to kolikrát i loterie na co vsadit a svým způsobem i dovnitř vlastního týmu je to nespravedlivé. Bohužel tak to je, takže je třeba se nakonec podřídit a jít si za vítězstvím i tak.“

Ani atmosféra vysoké návštěvy tvůj názor nemění?
„Určitě ne, zažil jsem mužské finálové série a byť na nich třeba nebylo tolik diváků, tak atmosféra na nich byla šílená, až elektrizující. To samé třeba při našich klíčových zápasech v minulých letech v semifinále proti Chodovu, to byla ta pravá nádhera. V 02 Aréně bude sice hodně lidí, ale snad se nikdo neurazí, když řeknu, že takových 80% z nich to příliš zajímat nebude a bude jim tak nějak jedno, kdo vlastně vyhraje. Takže to bude taková atrakce, kde si párkrát zatleskají do rytmu. Ale takovou už tu máme a daleko lepší v podobě letního Czech Open, kde navíc diváci vidí i super zahraniční týmy a tam by se měli chodit dívat na florbal! Na druhou stranu, strašně jsem vděčný těm 20% fanoušků, kteří přijedou superfinalistům fandit, prožívat zápas a hráčům a hráčkám předávat energii a už předem jim děkuji, protože vím, že budou skvělí, zejména ti naši.“

Čeká vás Chodov, obhájce titulu, co k soupeři říci?
„Chodov je momentálně určitě nejzkušenější tým u nás. Má nejvíce osobností v kádru a je hrozně těžké se proti jeho agresivní hře prosadit. Nicméně nemáme přehnaný respekt nebo obavu, věříme ve vlastního týmového ducha.“

Neobáváš se, že chodovský kádr má Superfinále z loňska zažité a z vašeho kádru bude hrát mnoho hráček takový zápas poprvé?
„Je pravda, že nervozita svou roli hrát může, ale možná ani ne tak ze zápasu, jako z toho cirkusu okolo, protože na to je těžší si zvyknout. Pokusíme se však holkám co nejvíce pomoci, aby byly na zápas uvolněné.“

Taktiku asi neprozradíš, ale s čím na Chodov půjdete?
„Máme nějaký herní plán, pokud mu uvěříme, splníme jej a ještě k tomu každá hráčka přidá úplně to nejvíc, co v ní je a obrovskou touho s týmem něco krásného zažít, tak se budeme na konci radovat a jak už řekl Dan Folta v nedávném rozhovoru, ta zlatá placka je jen jednou z mnoha věcí, z toho co lze takto získat.“