Exkluzivní rozhovor s Lukášem Součkem

10. října 2017, redakce

Vítkovická jednička a reprezentační brankář se rozpovídal o loňské sezóně, o nejsilnějších momentech kariéry a prozradil také, jestli má svůj rituál či nikoliv...

Lukáš souček je dlouholetou vítkovickou brankářskou jedničkou. Minulý rok si v reprezentačním dresu zachytal na Mistrovství světa v lotyšské Rize, ale také byl sužován zraněními, která narušila jeho florbalový režim.

Ahoj Lukáši, letošní sezóna je pro tebe již sedmou v nejvyšší soutěži ve vítkovické brance. Nebyla pro tebe příprava na ni však výrazně složitější, když tě limitovalo zranění palce, které sis přivodil během minulého play off?

S předsezonní přípravou jsem začal kvůli zranění o něco později než kluci. Palec mě v podstatě limitoval celé léto a hodně jsem při některých cvičeních musel improvizovat. I proto jsem bohužel přišel o Světové hry v Polsku. V podstatě po zdravotní a sportovní stránce jsem se cítil dobře až těsně před začátkem Superligy.

Florbal je pro tebe jistě každodenní záležitostí. Jak jsi ale trávil volný čas, kterého v důsledku vynucené zdravotní pauzy pravděpodobně bylo více než obvykle?

Loňská sezóna byla vážně prokletá a obě zranění si dohromady vyžádala 7 měsíců bez florbalu. Času bylo opravdu dost, ale zároveň jsem v květnu dokončoval magisterské studium na Ostravské univerzitě a poté nastupoval do nové práce, takže jsem čas využil tímto způsobem.

V zápasech je tvou prací zabraňovat soupeři ve skórování. Neměl jsi však nikdy chuť být spíše střelcem, kterého fanoušci oslavují pro jeho góly? Když bychom se vrátili ke tvým florbalovým začátkům, co tě vlastně vedlo k chytání? A zkoušel jsi před florbalem ještě nějaký jiný sport?

Ne, do pole jako hráč jsem nikdy nechtěl. Od malička jsem vždycky šel ve všech sportech do branky. Před tím, než jsem začal chytat, hrál jsem tenis.

Mnoho gólmanů má v kariéře nějaké momenty, které si budou pamatovat celý život, ale také situace, které by nejradši zapomněli. Dokázal by sis vzpomenout na příklad takto důležité, a naopak naprosto nepovedené situace, které jsi v zápasech zažil?

Rád vzpomínám na náš titul v roce 2014. Chytal jsem tehdy semifinále a Superfinále, kde jsem se cítil výborně. Byli jsme v solidním laufu. A samozřejmě rád vzpomínám na MS v Rize. Přestože to výsledkově nedopadlo, byla to pro mě obrovská zkušenost. Situaci, na kterou bych vyloženě chtěl zapomenout nemám.

Nejeden sportovec má své rituály, které se snaží zarytě dodržovat před každým zápasem. Věříš na takovéto rituály i ty? Máš nějaký takový, na který nedáš dopustit?

Na rituály nevěřím. Jediné, co dodržuju je pravidelný režim před zápasem. Vím, co potřebuju a dodržuju to, ale to bych rituálem nenazval.

Děkuji ti za rozhovor a přeji ti co nejméně gólů ve tvé sítí a štěstí nejen na hřišti.

Také moc děkuji!