Jsme hladové, máme správně naladěnou hlavu, říká Ivana Šupáková

16. dubna 2018, Michal Dannhofer / Martin Maceček - Moravskoslezský deník

Ivanu Šupákovou čeká páté Superfinále v dresu Vítkovic

Byla jsi u všech Superfinále, dokázala by sis vzpomenout, jaká byla?
„Vezmu to popořádku, to první Superfinále, i vzhledem k seskupení týmu, bylo takové oťukávání. Pamatuji si, že když jsem poprvé vešla do O2 Arény, měla jsem pocit, jako by tam měl mít koncert někdo jiný. Tenkrát jsme vydaly ze sebe vše, ale zkrátka Herbadent byl o něco lepší. I když je pravda, že jsme už tehdy nebyly daleko od úspěchu.“

Jaké bylo druhé finále?
„To se odvíjelo od celé sezony, která se nesla na vítězné vlně. Z týmu šlo poznat, že titul jednoznačně chce, že tam nejede na kukandu. Role v týmu byly navíc už jasně dány, některé tam třeba jen dostřídávaly, což byl také můj případ. Tehdy si pamatuji, že jsem byla v lajně s Andreou Pastuškovou a Monikou Léblovou a když jsme dostaly šanci, vletěly jsme na hřiště a dokonce daly gól. Vzpomínám si i na to, že pak se každá z nás radovala směrem k jiné tribuně.“

Pak jste uspěly proti Chodovu díky penaltovému rozstřelu
„No jo, my už těch finále máme tolik, že se to člověk trochu plete. Do toho finále jsme nevstupovaly jako nějaké extra favoritky, ale v zápase se karta obrátila, podobně jako loni proti Herbadentu, ale v opačném gardu.“

Letos bude vaše páté Superfinále, bude úplně jiné, protože bude doma… Nebude vám to svazovat nohy?
„Nemyslím si, třeba já sama se na to hodně těším. Mimo jiné i proto, že přijdou lidi, kteří by do Prahy za námi nejeli. Přece jen to bylo daleko, někdy navíc v neděli nebo dokonce na Velikonoční pondělí. A říkaly jsme si s Aničkou Niemcovou, že kdyby se to finále hrálo ve WERK Aréně v Třinci., že bychom měly k fanouškům ještě blíž a mohly si s nimi potlapkat. Ale věřím, že v Ostravě může být už na nás ženy atmosféra podobná, jako bude na muže.“

V play-off rychle prosvištěly. Je to dobře nebo špatně?
„Takhle se to brát nedá. Ve čtvrtfinále asi nikdo nečekal, že by mohlo přijít nějaké překvapení, ale v semifinále jsme už čekaly nějakou vzpouru od FBC. A neměli k tomu daleko. Zatím jsou ale mladým týmem, který v uvozovkách nevydrží sérii po psychické stránce. Ale zpátky k tomu dobře nebo špatně. Pamatuji si série s Chodovem, které se hrály na sedm zápasů a bylo to vyčerpávající… Sama za sebe říkám, že mám možná radši série, které se hrají na více zápasů. Třeba teď budeme stát v podstatě dva týdny, přitom by stačil jen týden na odpočinek s tím, že bychom zůstaly v zápasovém rytmu. Zatím to ale vypadá, že jsme dobře naladěny.“

Je tým hladovější, už jste něco vyhrály. A ve vzduchu visí double?
„Loni jsme sezonou doslova prosvištěly, vždyť v lize jsme prohrály jen v Brně. A bylo to takové automatické, až jsme na to dojely, v této sezoně bylo hned několikrát patrné, že když na hřišti všechno nenecháme, můžeme prohrát. I z toho důvodu mám pocit, že tým teď hladový je a chce vyhrát, protože loni konečné druhé místo nebylo vůbec příjemné. Věřím tomu, že teď chceme mít v hlavách jen to první místo.“