Jan Šebesta: Doufám, že se můžeme těšit na modrobílé peklo!

17. dubna 2018, redakce

Hodně poutavé povídání nejen o Superfinále přinášíme také s jedním z nejzkušenějších rytířů, Janem Šebestou...

Ahoj, předem bych ti chtěl pogratulovat k postupu do Superfinále a popřát ti, tak jako celému týmu mnoho štěstí při posledním kroku. Tento rozhovor nebude primárně o tomto florbalovém svátku, přesto jej ale nemohu z rozhovoru úplně vynechat. Jak bys zpětně hodnotil cestu play-off? Bude pro tebe toto Superfinále nějak výjimečné, a co v něm bude klíčové?

Cesta play off byla pro mě nejkratší, co se týče odehraných zápasů, kterou jsem zažil za své působení ve Vítkovicích. Nicméně byla velice náročná. Hráli jsme 10 těžkých zápasu s několika prodlouženími nebo nájezdy a každý zápas byl neskutečně těžký. Jsme moc rádi, že jsme to dokázali, a že si můžeme zahrát před domácím publikem v Superfinále. V zápase na jedno vítězství bude klíčové udělat o jednu chybu méně než soupeř a nechat na hřišti všechno.

Další otázkou už budu mířit spíše přímo na tebe než na tuto sezónu jako takovou. Ty jsi v minulosti nastupoval na florbalová hřiště v roli útočníka. Jak probíhalo tvé přeučení z hráče, který má střílet góly na toho, který jim má zabraňovat?

Musím říct, že se začátku jsem si myslel, že to bude jednoduché a rychlé. Ukázalo se, to tak úplně nebude a útočení mi bude chybět. Pravdou ale je, že vždycky jsem byl spíše defenzivnější útočník a bránění mi nevadí. Teď je na mě větší zodpovědnost v obraně a v založení útoku, ale myslím, že s mým parťákem v obraně, Hubym, si rozumíme a funguje to výborně. Doufám, že další sezóny budou lepší.

Z útočníka jsi tedy došel dlouhou cestu až do první obranné dvojice. Jak se ti hraje s tvým spoluhráčem v obraně a v čem jsou obranné úkoly složitější než ty ofenzivnější?

Jak už jsem napsal, s Hubym si velice rozumíme a hru dost rozebíráme po každém zápase a snažíme se zlepšovat. Myslím, že v play off, až na některé situace šlo vidět, že jistota tam je a zejména Huby má neskutečnou formu. V obranných úkolech je složitější asi čtení hry soupeře, dobré postavení, důraz v obranném pásmu a především hra s míčkem na rozehrávce, kde mám stále co zlepšovat.

Ty patříš v týmu určitě k těm služebně starším. Jaký máš vztah s mladíky v kádru týmu? Nechají si od tebe předávat tvé herní zkušenosti? A v čem jsou vlastně ty pověstné zkušenosti tak velkou výhodu?

Pokud můžu mluvit za všechny služebně starší, tak máme s mladíky super vztah. Oni mají své povinnosti, které si na 100% plní, ale jinak jsem jako jeden tým a neděláme rozdíly v tom, kolik nám je let. Příkladem je například Slaďoch. Když jde do tuhého je neskutečný laufer a motivátor a správný kapitán, ale jinak na tréninku, v šatně či někde v autobuse je pohodář a myslím, že mladí ho takhle vnímají. Je tam zdravý respekt. Nevím, jestli si ode mne berou herní zkušenosti. Zatím si tak nepřipadám a nijak zvlášť to nevnímám. Zkušenosti jsou výhodou úplně ve všem, co hráč dělá. Od toho jak se má na zápas připravit až po samotný zápas. Hráče by neměla rozhodit jedna chybička, obdržený gól nebo nadávající divák. Hráč by se měl pořád soustředit na svoji hru a mít 100% pozornost. A právě to si myslím, že v týmu momentálně je a proto jsme tam, kde jsme. Chceme tyto zkušenosti využít i v Superfinále.

Mimo hráče A-týmu funguješ ve Vítkovicích jako trenér v dívčích mládežnických kategoriích. U kterých týmů tě můžeme vidět na lavičce a jaká je spolupráce s mladými florbalistkami?

Momentálně trénuji třetí sezónu a pořád se učím a nabírám zkušenosti. Nedá se říct, jakou kategorii mám přesně na starost, ale snažím se svoje zkušenosti předávat všem kategoriím. V této sezóně mi bylo nabídnuto místo u dorostenek a juniorek a nabídku jsem přijal. Jsem za to vděčný Máslovi, se kterým máme na florbal stejný pohled, ale zároveň se od něho učím, jak s holkami pracovat, protože v některých věcech je to krapet specifické. Nicméně jsem spokojený a pracuje se mi s holkami dobře. Ony mě stále vnímají, jako aktivního hráče, což mi pomáhá. Už ale moc dobře ví, jaký jsem trenér. Rád se zasměji a pobavím, ale za dřinu, kterou ony předvedou. Takže si myslím, že moc dobře ví, co si ke mně mohou dovolit a co ne. Budu rád, když spolupráce bude nadále pokračovat a budu se moci dále posouvat a získávat cenné zkušenosti.

Na závěr chci pozdravit všechny fanoušky Vítkovic a pozvat je na sobotní Superfinále. Doufám, že se můžeme těšit na modro bíle peklo!!!! Bude to velké!!!!

Čaute

Děkuji za odpovědi a přeji mnoho štěstí v sobotním zápase.