Pavel Brus: Brno si na nás věřilo, jenže my na ně taky

17. března 2014, CD

S Pavlem Brusem o dlouhé sérii s Brnem i o nadcházejícím semifinále.

Ahoj Pavle, série s Brnem bylo dlouhá a dramatická. Jak bys ji v kostce shrnul?
Zdravím všechny. Když nad sérií přemýšlím, tak asi rozhodl fakt, že jsme celou dobu cítili, že ikdyž výsledky jsou vyrovnané, tak jsme měli snad kromě prvního zápasu v Brně více ze hry. Drželi jsme míček, snažili jsme se mít hru pod kontrolou, měli jsme hodně šancí. Brno hrálo na maximum toho, co mohli, ale nezvládli klíčové momenty v zápasech, kde se lámal chleba.


Co v posledním zápase rozhodlo?
Po bitvě je každý generál. Na začátku sezóny jsme měli pomalý start, hodně lidí nám říkalo, že letos nic, že neprojdeme do semifinále a ejhle. Ve sportu, a bude to platit stále, se rozhoduje na hřišti. Rozhodla větší chuť a kvalita.


Zahráli jste opravdu výborně, kolektivně. Musel vás trenér Deus nějak zvlášť motivovat?
Nás asi nejvíce motivoval ten průběh celé série. Důležitost sedmého zápasu si uvědomoval každý, když k tomu přidáte soustředění, nohy a ruce, tak je z toho postup. Kdybychom poslední zápas vyhráli 8:1, tak by se nemohl nikdo divit.


Jaké jsi měl vlastně pocity, když ses dozvěděl, že na vás pro čtvrtfinále zbylo právě (a zase) Brno?
V sezóně jsme s nimi zahráli dva těsné výsledky, takže jsme věděli, že to bude složité. Brno si na nás věřilo, jenže my na ně taky.


Sedmý zápas, ale prakticky celou sérii, provázela výborná divácká kulisa. Určitě budeš souhlasit, že před plnými tribunami se hraje lépe.
To je ozdobou florbalu a takovou odměnou za to, že trénujeme několikrát týdně a pak se na vás přijde někdo podívat, hřeje to u srdce. Pamatuju si, že v minulosti na Brno moc lidí nechodilo, ale nyní to bylo, jak v Brně, tak v Ostravě, hráno před super publikem a my, Vítkovice, můžeme být jen rádi, že jsme udělali našim fanouškům radost. A pevně věřím, že nás v semifinálě podrží tak jako vždy!


Letos jsi se rozjížděl pomalu, ale v posledních zápasech se zdá, žes našel ztracenou formu a hraješ opět výborně. Vnímáš to taky tak? Je to kouzlem play-off?
Já se vždy rozjíždím pomalu, to je už taková moje klasika. Rozhodně bych mou hru nenazýval výbornou, to je za 1, spíše dobrá, cítím obrovské rezervy. Až se vrátí i gólový přísun, budu mluvit o spokojenosti. A je to hlavně asi tím, že s play-off se mi vrátila ta skutečná chuť do florbalu, kterou jsem dlouho necítil.




Co říkáš na semifinálového soupeře? Otrokovice porazily Chodov a na Vítkovice tak připadla opět Mladá Boleslav. Co od série očekáváš?

Postup Otrokovic je příjemnou změnou pro florbal. Dobře se připravili a teď sklízí ovoce. A série s Boleslaví... Tak jako vždy, fyzicky náročná utkání, hodně emocí, skvělé kulisy. Na semifinále se těšíme!


Proti Mladé Boleslavi jsi již toho v semifinále odehrál hodně. Jaký okamžik ti zatím nejvíce utkvěl v paměti?
Utkvěly mi všechny postupy do finále a samozřejmě ta první série ještě za císařpána. Budiž nám to zdrojem motivace a energie do semifinále.


Umíš si představit moravské finále extraligy Vítkovice-Otrokovice v pražské O2 Aréně?
Já mám velkou představivost, takže si umím představit i finále Vítkovice-Otrokovice v ostravské ČEZ Aréně! Co, Praho?


Foto: Jiří Zerzoň, Vlaďka Zoubková