Junioři vykročili do semifinále fantasticky

 

 

 

 

Ty nejvyšší ambice měl tým vedený trenérem Deusem už loni, ale neprokousal se v semifinále přes Brno a skončil nakonec bronzový. Letos jsou juniorské Vítkovice finále blíže. Po prvním semifinálovém víkendu vedou 2:0 na zápasy.

Semifinále 1:
1. SC WOOW Vítkovice – SSK Future 4:2

Úvodní desetiminutovka se nesla v duchu "neudělat chybu", i přesto měli více ze hry domácí. Hostům nedovolili prakticky nic, míček drželi na svých hokejkách a dokázali si vytvořit i dvě brankové příležitosti. Ovšem, kdo zná scénář ze vzájemných měření sil těchto týmů v základní části, si mohl být téměř jistý, že do několika brankového vedení půjdou Pražané. A dva slepené góly do vítkovické sítě na konci prvního dějství tuto teorii dokonale potvrdily. Větší důvod k radosti tak měli hosté.
      No, možná. Jen vzpomeňme. V prvním utkání v Praze vedl Future po šesti minutách už 2:0, do šaten se šlo však za stavu 2:3 ve prospěch Vítkovic. Následující průběh utkání byl podobný. Future vedlo už 5:3, ale Vítkovice opět srovnaly v závěru, aby poté mohly v prodloužení rozhodnout o svém vítězství. Odveta na Dubině přinesla ještě větší drama. To Vítkovičtí prohrávali dokonce 3:0, ale PĚTI brankami ve druhé části srazili hostům hřebínek. A že jeden obrat v těchto utkáních je málo, potvrdili Pražané třemi brankami ve třetí části. Co by to však bylo za rytíře, kdyby neměli nervy z „oceli“. Dvě branky znamenaly vyrovnání. Knock-out padl v prodloužení.
      V šatně domácích se tak o první přestávce namísto očekávané taktiky spíše vzpomínalo. A že to zabralo, mohla vidět plná Dubina následujících 40 minut. Poměr střel 13 ku 3 ve druhé části znamenal sice jen snížení stavu Davidem Matúšem na 1:2,  ovšem obrovský tlak přetrvával i v poslední třetině. Důležité je, že již byl gólově přetaven. O vyrovnání se postaral kapitán Lukáš Veltšmíd, obrat dokonali Václav Gurkovský s Lukášem Hájkem. Konečná podoba výsledku 4:2, a především vůle a bojovnost domácích byla odměněna aplausem ve stoje od zaplněné haly Dubiny.

Semifinále 1:
1. SC WOOW Vítkovice – SSK Future 8:6

„Vítkovice budou prohrávat o tři a pak to otočí. Ne, jen o dva a pak to otočí. No nevím, po čtvrté se to už stát nemůže. Teď to bude naopak.“ Tak takové otázky se určitě honily hlavou nejednoho fanouška před druhým semifinálovým utkáním mezi Vítkovicemi a pražskou budoucností.
Odpověď, že to tak podobné už nebude, naznačil již v 6. minutě úvodním gólem Lukáš Hájek. Teď mohla ovšem nastat otázka, kdo z něho měl vlastně větší radost? :-) Byť průběh a obraz hry odpovídal sobotnímu, kdy se Vítkovice tlačily do zakončení, aktivně napadaly a hostům míček moc nepůjčily, branky přidat nedokázaly. A tak začali zlobit Pražané, navíc posílení o „snajpra“ Mayera. A když vyrovnal v 15. minutě Gruber, vypadalo to, že obracet budou pro změnu hosté. Vítkovičtí byli jako opaření, vázlo téměř vše a Future mohl jít snadno do vedení. Své dvě šance nevyužili, a tak udeřili gólem „do šatny“ domácí, jmenovitě Marek Matejčík. Stav po první třetině tedy 2:1 ve prospěch Vítkovic.
      Prvních 10 minut druhé části přinesl po dvou šancích na obou stranách, nebezpečný pro domácí byl obzvláště Mayer, ale Jakub Rataj byl pozorný. Future hrál trpělivěji než v sobotu, čekal na chyby Vítkovic a spoléhal asi na svou největší zbraň – na přesilové hry. Jednu jim nabídl Hájek, dokonale za ni poděkoval opět Gruber. A aby toho nebylo málo, ke gratulantům se přidal za 26 vteřin i Mayer a Future rázem vedlo. Že umí početní výhody i mladíci v modrém, ukázal opět zaplněné Dubině David Matúš – 3:3. Následně „trumfnul“ Mayera Marek Matejčík. Zvýšit na 4:3 mu totiž trvalo pouze 20 vteřin. A když se do „soutěže“ o minutu později vložil i Václav Gurkovský, vypadalo to s hosty bledě – 5:3. Jenže 5 vteřin před koncem druhé třetiny se na Dubině děly věci skutku nevídané, kdy rozhodčí v jedné akci vyloučili hned dvojici domácích a jako bonus přidali i trestné střílení. To Mayer neproměnil, a tak ve třetí části čekaly Vítkovické horké chvilky.
      Minutu a půl dokázali rytíři odolávat, poté Mayer ukázal, proč okupuje přední příčky v „kanadě“ extraligy – 5:4. Poté hosté přidali, mohli i vyrovnat, ale Rataj se překonával. Zmrazit je dokázal Tadeáš Klemens přesnou ráno do horního rohu – 6:4. Jenomže nastalo to, co by nemělo. Domácí nabídli hostům početní výhodu – 6:5, poté v trendu nedělního odpoledne pokračoval Strachota a rázem bylo srovnáno. Najednou bylo hostů všude plno. Rozhodující moment možná nastal ve chvíli, kdy se Mayer sám řítil na Rataje, ovšem domácí brankář ukázal své umění a držel akcie svého týmu nad vodou. Následně domácí uklidnila nabídnutá přesilovka, ve které sice nedokázali Vítkovičtí nic kloudného vytvořit, ovšem vnesla klid na hokejky, což se ukázalo jako daleko důležitější. Neboť Gabriel Mertha chladnokrevně prostřelil vše, co mu stálo v cestě a zasadil černožlutým těžkou ránu. Ti zkoušeli ještě vyrovnat, ovšem času moc nebylo, nervozita jistě hrála svou roli a plná hala hnala dopředu domácí. Minutu před koncem si vzal míček Marek Matejčík, pohrál si s obráncem, zavezl míček do prázdné brány, zkompletoval svůj hattrick a dal tak výsledku konečnou podobu 8:6.
      Vítkovice tak dokázaly vyhrát oba své domácí zápasy, v sérii vedou 2:0.

Komentář trenéra Michala Deuse k oběma zápasům: "Myslím, že jsme zahráli skvělá utkání. Oba týmy zahrály skvělá utkání. Oba zápasy měly vysokou úroveň, hodnou semifinále. Hráli jsme s vynikajícím soupeřem, který chce hrát florbal, neschyluje se k zákeřnostem. Věřím, že pro fanoušky to byla ohromná show. Že vedeme v sérii 2:0 nic neznamená. Je před námi pořád kus práce. Abychom postoupili, musíme odvést ještě lepší výkon. Chtěl bych poděkovat všem fanouškům za podporu, kluci ji potřebovali."