Elévové A zaznamenali o víkendu první porážku

11. prosince 2006, Laz

Vítkovické naděje podlehli v neděli ráno po matném výkonu sokolíkům z Ostravy Zábřehu. V druhém zápase dne si spravili chuť na havířovské Slávii.

Kromě dvou vyjímek by elévové A měli odehrát vždy první utkání na svých turnajích. Jak se zdá, los k nám nebyl příznivý, neboť brzké vstávání nedělá některým hráčům dobře. Důkazem mohl být zápas proti TJ Sokol Ostrava Zábřeh. V něm byl soupeř jasně lepším družstvem. Předvedl nám aktivitu na hřišti, jak se má bránit, jak vypadá týmová hra, a zaslouženě nám sebral body. Naše dvě branky padly po ojedninělých útočných akcich Marka Bräuera, jinak jsme byli v útoku bezzubí. Naopak velkou zásluhu na tom, že jsme dostali „jen“ čtyři branky má Dominik Lupták, který lapil spoustu nebezpečných střel soupeře.

Proti Slávii Havířov už elévové nastupovali probuzení a taky patřičně nabuzení. Tentokrát jsme to byli my, kdo diktoval tempo hry. Svůj nástup do utkání předvedl Marek Bräuer, který už potřetí v sezoně zaskočil spoupeře rychlou brankou, když skóroval (už podruhé) v páté vteřině zápasu. To však bylo na delší dobu vše. Až přišla sedmá minuta, kdy padly tři naše branky, což přineslo potřebné uklidnění. Soupeř se do útočení příliš nehrnul, o to byl ale nebezpečnější, když se rozhodl vystrčit tykadla. Po jedné takové akci musel za záchrannou brzdu zatáhnout Robin Družkovský a po jeho zákroku bylo nařízeno trestné střílení. Při nájezdu Martin Vaňhara vyjel z branky, skvěle vykryl prostor, a exekutorovi nájezdu nezbylo, než pálit vedle. Ani tak se nám ale nepodařilo udržet čisté konto. Čestný úspěch soupeř zaznamenal v závěru utkání po zmatku a nedorozumnění v naší obraně.

V lednu nás čekají domácí zápasy, tak doufejme, že opět „nezaspíme“, a proti těžkým soupeřům předevedeme lepší hru...