Velecký: Je totiž rozdíl říkat, že makám na maximum a opravdu makat na maximum.

26. března 2009, Oliva

Ženská extraliga spěje ke svému závěru. V boji o medaile už zůstaly jen čtyři týmy. Děkanka, Liberec, FBŠ a Chodov. Vítkovické ženy skončily hned za touto čtveřicí. K celkovému pátému místu je dovedl trenér Jiří Velecký, pro něhož to byla na lavičce žen premiéra. Přizvali jsme ho ke krátkému zhodnocení.

 

Ahoj Jirko, první otázka se nabízí..
Jak hodnotíš celou sezónu?

      Určitě pozitivně. Povedlo se třetí místo na Czech Openu, vyhrál se Fat pipe, jako prozatím jediní v této sezoně jsme dokázali uhrát s mistrovskou Děkankou alespoň remízu po základní hrací době a i celkové páté místo v lize je výsledkový posun oproti sezoně loňské. Je pravdou, že jsme se čas od času nevyvarovali slabších výkonů, ale z celkového pohledu považuji sezonu za úspěšnou.

Trénovat ženský tým byla tvoje první zkušenost. Co tě nejvíc překvapilo a co naopak zklamalo?
      Nedá se ani tak říci, že by šlo o překvapení, ale obecně většina lidí má na trénování žen trošku kritičtější pohled, jaká to musí být hrůza a o nervy. Samozřejmě, že ženský florbal je v určitých věcech specifický, ale obecně musím říci, že pokud samotné holky na sobě chtějí pracovat, tak to naopak je zábava a člověka to baví. Co mě zklamalo je spíše na řešení uvnitř týmu, ale zjednodušeně řečeno je tím asi věc, že ne všechny holky na sobě chtějí odpovídajícím způsobem pracovat. Je totiž rozdíl říkat, že makám na maximum a opravdu makat na maximum.

V průběhu sezónu jsi dokončil školu, stal ses na čas nezaměstnaným a nakonec ses zapojil do pracovního procesu. Ovlivnil tvůj osobní vývoj pohled na florbal, trénování, změnily se tvé osobní priority?
      Vzhledem k tomu, že jsem studoval v Olomouci a pět let cestoval tam a zpět, tak se toho zase tolik nezměnilo. Místo ve vlaku trávím čas v práci. Během školy bylo na florbal v podstatě stejně času jako teď, ale je pravdou, že při výběru zaměstnání jsem se tak trochu florbalu podřídil., abych ho i dál mohl stoprocentně dělat, nejen jako trenér, ale i pomáhat ve vítkovickém vedení. Takže změna ve vidění florbalu se rozhodně nestala, florbal je prostě můj život.

Chceš u týmu žen dále zůstat?
      Kdybych nechtěl, už bych se vyhodilJ

O vítkovických ženách se traduje, že nemají fyzičku.. neuvažuješ o zapojení kondičního trenéra do týmu v průběhu letní přípravy, jako to začíná být už u jiných celků zvykem, nebo spoléháš na své metody?
      Předně si myslím, že ten problém není ve fyzické kondici, ale v pracovitosti jednotlivých hráček. Spousta vítkovických hráček je v kondičním testování reprezentací juniorek a žen v absolutní špičce a z toho pohledu tedy nelze říci, že by se něco ve fyzické připravenosti jako takové dělo špatně. Ale je to o tom, že zmíněné hráčky jsou pracovité během celého roku a poctivě plní to, co by měly jak v přípravě, tak v trénincích samotných. Takže výsledek je pouze o tom, jak kdo chce pracovat a pokud obecně jako tým vzbuzujeme dojem, že jsme na tom s fyzičkou hůře, pak je to nutně tím, že na sobě hodnotně pracuje málo hráček. Což je ale v podmínkách neprofesionálů těžko řešitelné a tohle si holky musí uvědomit samy. Pokud by se ale jejich myšlení změnilo dík kondičnímu trenérovi, tak jich najmeme klidně pět

Můžeš nastínit letní program týmu? Soustředění, turnaje..?
      Do půlky dubna bude tým normálně trénovat, vzhledem k tomu, že jsou ve hře stále ještě juniorky, tak jim starší hráčky mohou pomoci alespoň na trénincích. Pak přijde v podstatě až do konce května pauza, kdy hráčkám pro jistotu asi zabavím hokejkyJ A přípravu odstartujeme turnajem Jadberg cup. Dále je příprava rozpracována do jednotlivých týdnů a bude poměrně tvrdá, takže budu jen doufat, že holky to vezmou poctivě a příští rok se bude tradovat přesný opak, toho co letos.

Chystají se nějaké posily pro příští sezónu? A co odchody hráček? Máš už představu o týmu v příští sezóně?
      Tohle je trochu předčasná otázka. Nicméně tým alespoň co se jmen týče, pravděpodobně výrazněji oslabí, o to víc je to výzva pro ostatní hráčky, aby svou zlepšující se kvalitou tohle nahradily. O posilách se těžko mluví, já bych si přál až pět nových hráček, ale to je zatím opravdu jen v oblasti přání. Respektive už na tom rok pracuji, takže uvidíme.

 

Rozhovor s Jiřím Veleckým vytvořila Zuzana Vašíčková
Foto: Roša