Daniel Folta: Odevzdejte na hřišti celé srdce i duši!

Ahoj Dane, právě skončila dramatická semifinálová série Vítkovic s Boleslaví. Jaké jsou tvé první dojmy?

Ahoj Vlaďko, velká radost, že zvítězilo zdravé týmové pojetí, když pominu radost z toho, že zvítězili modrobílí.

Stejně infarktové bylo i čtvrtfinále s Tatranem. Kluci dávají fanouškům pěkně zabrat :-) Jak jsi celé play-off prožíval?

Tím, že jsem hodně soutěživý typ a nemohu se do dění zapojit, tak je to pro mne opravdu nefalšovaně infarktové! Byly momenty, kdy jsem musel sledování přerušit :-)

Obě série čekalo rozuzlení až v posledním možné zápase. Během čtyř týdnů kluci odehráli neuvěřitelných 14 zápasů, což se nikomu v historii nepovedlo. Co podle tebe rozhodovalo v obou sériích?

Bylo to velmi vyrovnané a mohla klidně vyhrát Bolka či Tatran, kteří mají ve svých řadách mnohem ostřílenější borce s mezinárodními zkušenostmi. Naštěstí tomu bylo ale jinak a vyhrál tým se silnou klubovou příslušností, velmi zdravým týmovým duchem, který byl stejně tak spojen i s trenéry, což považuji za rozhodující. Byli tak semknutí, že dokázali porazit i svou nevyzrálost a občasnou trestuhodnou nepozornost. A florbalově předváděli dle mne vytříbenější finesy než soupeř, což jsem za kluky moc rád. Takový florbal je totiž musí bavit!

Během své bohaté kariéry jsi toho zažil hodně. Vybavíš si tak dramatické momenty, jako letos?

Já bral životně vážně každé utkání :-) Těch momentů je milión. Ale jak uvádíš níže, poslední můj titul (sezóna 2008/09) byl asi nejcennější vzhledem k mému zdraví a vynaloženému úsilí v každém tréninku, do kterého jsem dával i přes mé velké bolesti všechno.

Každý správný fanoušek má v paměti památný titul ze sezóny 2009, v němž jsi vsítil zlatý gól. V týmu začínala generace hráčů, kteří i nadále zdobí palubovky našich i předních evropských klubů. Namátkou zmiňme hráče jako je Sladký, Tomašík, Tokoš, Jelínek atd. Jak se florbal ve Vítkovicích za tu dobu změnil?

Ta sezóna byla florbalově velmi kvalitní a v rámci svých zdravotních možností jsem si ji s kluky kombinačně moc moc užíval. Mám rád hračičky typu Milana, Paťase, srdcaře jako Jelena a Slaďocha, kteří umí týmu vetknout charakter…všichni tito kluci v této sezóně hodně dozráli a moc je to posunulo. Stejně tak tomu bude po letošní sezóně u mnoha mladíků z Vítkovic, kteří měli za tuto sezónu raketový nárůst florbalové kvality a sebevědomí! Zásadní u nás je, že máme na trenérských postech charakterové lidi s pravou vítkovickou krví, jako je Tomáš Martiník, Jiří Velecký, Jan Vavrečka, Pavel Brus...za Pavla jsem strašně rád, neboť to je kluk, který to má srovnáno jak v hlavě tak v srdci....

Superfinále bude čistě modrobílé, v obou zápasech se do finále dostala družstva jen jednoho klubu, Chodova a Vítkovic. Je zbytečné tipovat, ale přece jen, co od finálových soubojů čekáš?

Jsem moc rád, že se dostal Chodov až do finále. Je to pro mne dlouhodobě velmi sympatický klub a to od vedení přes hráče až po trenéry. Nicméně to nemění nic na tom, že věřím Ostravě a tipuji na vítěze rytíře Vítka a to v obou kategoriích :-)

Co ty a florbal? Neláká tě znovu trénování?

Láká mne moc a to po všech stránkách. Bohužel však nejsou v nadcházející době mé rodinné radosti s trénováním slučitelné...

Tvůj vzkaz oběma týmům?

Jeden vedle druhého odevzdejte na hřišti celé své srdce i duši! Výsledek zápasu pak proti tomu bude nepodstatná záležitost. Vygeneruje vám to navíc vzácnou a většinou dlouhotrvající vzájemnou úctu.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdraví a úspěchů!

Také děkuji!