Folta: V zakončení je to zatím velký profesorismus

Víkendový zápas vítkovických mužů s Bohemians si nenechal ujít ani Daniel Folta, jedna z velkých ikon klubu. Postával za jednou z branek a bedlivě sledoval dění na hřišti a po každé třetině si chvíli popovídal s trenéry Janem Vavrečkou a Pavlem Brusem. Nakonec si ale našel čas i na krátký rozhovor.

Letošní superligová sezona je v polovině základní části. Jaký dojem na vás udělaly Vítkovice?

„Zatím je to tak, že se kluci hledají. Individuálně jsou na tom určitě dobře, ale prozatím to je opravdu tak, že se všichni spolu potřebují vyhrát. Na první pohled je to hlavně v koncovce jalové. Třeba zrovna ve víkendovém utkání s Bohemkou, které sice Vítkovice nakonec vysoko vyhrály, byl vidět v zakončení, jak bych to jen řekl, profesorismus. Mezihra byla dobrá, ale ve finální fázi to zatím hrajou tak, jako by měli mít tisíc šancí.“

Tohle je tedy podle vás hlavní kámen úrazu?

„To bych až tak kategoricky zase netvrdil, jen je potřeba na tom zapracovat. Teď by ale už měla jít jejich výkonnost nahoru. Ale znovu bych se vrátil k tomu zápasu s Bohemkou, která v sobotu hrozila jen s občasných brejků, v něm byl na první pohled vidět rozdíl třídy, i když v tabulce je to třeba momentálně trošku jinak.“

Může to být dané změnou systému nebo stylu hry, o kterých se před touto sezonou hodně mluvilo?

„Tomu bych takovou váhu moc nepřikládal. Spíš kluci nejsou zvyklí využívat všechny nabízené šance. Jdou na gólmana třeba sami nebo jedou dva útočníci na jednoho obránce a namísto jednoznačného zakončení jsou v něm laxní. A na téhle herní činnosti je potřeba určitě přidat, protože na ní je obrovská, ale skutečně obrovská rezerva. Když tohle trošičku posunou, myslím si, že v zápasech, ve kterých se trápili a ve kterých prohráli o gól nebo o dva, budou mít navrch a nebude to pak z jejich strany třeba už tak nervózní.“

Trenérské duo Jan Vavrečka a Pavel Brus na konci léta mluvilo i o tom, že je v týmu potřeba najít nové lídry. Máte pocit, že už nové osobnosti ve Vítkovicích vykukují?

„To je asi ten nejsprávnější výraz. Lídři skutečně zatím jen vykukují. Zatím však ještě nikdo z nich, řekněme, do ikony týmu nedozrál. Někteří z nich mají dobře našlápnuto, teď je jen potřeba, aby každý z nich zůstal pokorný a snažil se ostatní kluky strhnout. Přece jen ještě Hájkové, Šebestové či Matejčíkové nemají dost zkušeností na to, aby tuhle náročnou roli už bez problémů zvládli. I když třeba u Máry Matejčíka je vidět, že dozrává a že se brzy může stát jedním z hlavních tahounů vítkovického florbalu. Na druhé straně je ale velká škoda, že Pavel Brus je momentálně na pozici trenéra. V mých očích je to kluk, který by měl dvě tři čtyři sezony ještě hrát, navíc na pozici srdce týmu. Tohleto současným Vítkovicím chybí, ale ti kluci se s novými rolemi v týmu musí poprat.“

V týmu je i řada mladých kluků. Má některý z nich potenciál k tomu, aby se stal osobností?

„Tyhle kluky bohužel moc neznám po lidské stránce. Nevím, jaký mají charakter. Ono být lídrem florbalového týmu není jen o tom, být dobrý hráč, to je hlavně o jednotlivci jako osobnosti. Je to o člověku, který v životě nic nevzdá a dokáže bojovat za každé situace a ještě navíc všechny kolem sebe strhnout. A je přitom jedno, jestli to je v tréninku, v zápase nebo kdekoliv jinde.“

Ale talenty byste tam objevil.

„To jednoznačně ano. A je jen dobře, že jim Pavel (Brus) s Honzou (Vavrečkou) dávají šanci zapojit se. Díky tomu mají ti mladíci šanci nasbírat zkušenosti, které je v dalších sezonách mohou posunout úplně někam jinam. To, že se teď hraje ve Vítkovicích na čtyři lajny, je fajn, víc hráčů si tak má šanci osahat nejvyšší ligu. A kdoví, třeba se tenhle krok může zhodnotit už na konci této sezony. Samozřejmě, je tam zatím trošičku problém s koncovkou, s nalezením jednoznačného lídra, ale jinak má současný vítkovický tým zajímavou perspektivu.“