Maja Helman: Bude to divoká jízda. Je mi ctí, že jsem součástí týmu, který toho tolik dokázal

Majo, vítej ve Vítkovicích. Jaké jsou Tvé první dojmy po podpisu smlouvy?
„Děkuji mnohokrát za tak milé přivítání. Po podepsání svého kontraktu, jsem velmi vzrušená a plná optimismu. Vítkovice jsou klubem s velkým potenciálem a samotná vzájemná spolupráce vypadá velmi slibně. Je mi ctí, že se připojuji k týmu, který toho v nedávné době tolik dosáhl a věřím, že budu součástí týmu, který bude překvapovat svým potenciálem.“

Tvůj životní příběh je velmi zajímavý. Ve velmi mladém věku ses s rodiči přestěhovala do Švédska, kde jsi působila v Malmö. Rozumím tomu správně, že důvodem k tomuto přesunu byl Tvůj vlastní florbalový vývoj. Tvůj otec navíc působí jako florbalový trenér.
„Je to dlouhý příběh. Do Švédska jsem se přestěhovala s matkou a bratrem. Cílem tohoto výletu bylo vylepšit mé florbalové dovednosti. Můj otec je florbalový trenér v Polsku a bylo to jeho myšlenkou, abych hrála florbal na úplně jiném levelu a naučila se Švédsky. Měl to být krátký výlet, ale skončilo to tak, že jsem ve Švédsku nakonec dodělala střední školu.“

Rok 2021 byl pro Tebe průlomový, když ses dostala do polského národního týmu a na svůj první ženský šampionát. Jaké to pro Tebe bylo, když Tě kouč Bertilsson povolal do týmu?
„Bylo to neuvěřitelné. Pořád si pamatuji ty emoce, když jsem obdržela od trenéra první zprávu. Seděla jsem tehdy ve škole a nemohla jsem se soustředit po celý zbytek dne. Když jsem se dostala domů, hned na mamku začala křičet. Nemohla jsem prostě uvěřit tomu, že se to děje. Mít pouze 15 let a dostat takovou zprávu od trenéra ženského týmu mi přišlo neskutečné.“

Tvá kariéra pokračovala v Malmö, takže máš také zkušenosti ze švédské SSL. Co si myslíš, že z toho bude Tvou největší předností, kterou budeš moci nyní použít v Česku?
„Švédská liga není jen o tom, jakým stylem hraješ, ale nad tím vším je jiná mentalita a způsob myšlení. Hráč z jiné země musí vždy pracovat tvrději než ostatní, aby ukázal, že si zaslouží místo v týmu. Je to věc světonázoru. Švédové považují vše švédské za lepší.

Učíte se lidskosti, odhodlání a konzistentnosti, což jsou vlastnosti, které jsou důležité na hřišti, ale také mimo něj. Co se týče technických dovedností, tak si myslím, že si s sebou beru svou rychlost v přemýšlení na hřišti. Předvídat, co soupeř udělá, znamená být vždy o krok napřed. Tohle bude jistě dobré ve všech zápasech.“

Před minulou sezónou ses přesunula do Kalmaru, ale prakticky celý ročník jsi vynechala. Co se stalo?
„Je to pravda. Po přesunu do Kalmaru se u mě rozvinuly zdravotní problémy, které mě na dlouho zastavily, protože proces diagnostiky trval delší dobu. Naštěstí ale doktoři zjistili, co je se mnou špatně a jsem pod neustálým dohledem.“

Nyní ses rozhodla pokračovat mimo Švédsko a ve Vítkovicích. Jaké jsou hlavní důvody?
„Vždy jsem přemýšlela nad tím, zkusit štěstí v jiné než švédské soutěži. Česká liga je přitom jednou z nejlepších na světě. Nabídka Vítkovic korelovala s mými budoucími plány a umožnila mi rozhodnout se o své budoucnosti mimo florbal. Působení v české nejvyšší soutěži mi umožní studovat v Polsku, takže, jak se říká, povedlo se mi „zabít dvě mouchy jednou ranou.“

Budeš působit v Ostravě, kde se také v prosinci odehraje ženský světový šampionát. Je pro Tebe cílem, pokud vše půjde dobře?
„Samozřejmě. Hraní na světovém šampionátu je vždy mým cílem, ale musím jít postupně, krok za krokem. Nejdříve mě čekají první zápasy v lize a Champions Cup, takže na to se nyní soustředím.“

Ví se o Tobě, že mluvíš plynně polsky, myslíš si, že Ti to může pomoci v aklimatizaci?
„Umím jak švédsky tak polsky plynně a doufám, že brzo budu umět také česky. Myslím si, že aklimatizace je věcí mentality, nikoliv plynulosti v dané řeči. Přiznávám ale, že Poláci a Češi mají více společného, než Poláci se Švédy.“

Jak bys sama sebe popsala jako hráčku?
„Myslím si, že jako hráčka jsem velmi oddána týmu. Pokyny trenéra jsou pro mě zásadní a akceptuji jakýkoliv komentář. Well-Being týmu je pro mě nejdůležitější věcí. Ostatní jsou přede mnou, až poté jde o mě. Když se bavíme o mých atributech na hřišti, považuji se za klidnou a vyrovnanou hráčku. Snažím se nedostat se na hřišti do diskusí. Cílem je vždy vyhrát zápas. Emoce jsou to, co dominuje po zápase.“

Jaké máš s Vítkovicemi ambicemi?
„Mám velké ambice. Chci vyhrát ligové zlato.“

Máš nějaký vzkaz pro fanoušky Vítkovic?
„Navzdory tomu, že jsem ještě možnost vstoupit na hřiště jako hráčka Vítkovic, tak už nyní cítím nesmírnou hrdost a vzrušení před tím, co se vydáme na cestu. Vaše podpora a láska, kterou týmu dáváte je neuvěřitelná a navíc, tohle je teprve začátek!

Sezóna je před námi a slibuji Vám jednu věc: tady nebude prostor pro žádnou nudu! Na hřišti nebude nouze o vášeň, boj a nezapomenutelné chvíle. Připravte se na zběsilé tempo, nelítostné bitvy a spousty důvodů k oslavám. Doufám, že se již brzy připojím k této fantastické komunitě a zažiji s Vámi nezapomenutelné chvíle. Uvidíme se na hřišti – vyrážíme na divokou jízdu.“