Zakladatel Vítkovic Marcel Pudich: Je to jednoznačně předčasné finále!

31.března začne semifinálová série florbalové extraligy Vítkovice - Chodov. K oběma oddílům máš svůj osobní vztah. Jaký je tvůj pohled (názor) ne celou sérii?
"Při zápasech Chodova a Vítkovic, ve kterých o něco jde, jako třeba bylo finále poháru nebo nynější semifinále, mi vždy poposkočí srdíčko. Vítkovice jsem ještě jako 1. SC Ostrava zakládal, hrál za ně a trénoval různé týmy 7 let, v Chodově jsem pak strávil zbytek florbalového života, dalších 11 let a měl jsem tu šanci trénovat i extraligu (a v ní Vítkovice porazit :)). I když až na malé výjimky už neznám hráče osobně, když můžeme, se syny zápasy rádi intenzivně prožíváme."

Jak tipuješ výsledek série?
"Bude to velmi vyrovnaná série, nedokážu ale odhadnout, kolik zápasů se bude hrát. Oba týmy jsou na velmi srovnatelné úrovni a klidně může série skončit i 4:0 po čtyřech výhrách v prodloužení a na nájezdy. Ale taky se může hrát sedm zápasů. Nemyslím si, že zápasy nabídnou vysoké výhry, jaké jsou k vidění v sériích s Tatranem. Po tomhle tipu mne na Chodově nebudou mít rádi, ale myslím si, že ve finále budou Vítkovice."
 

Myslíš si, že by mohlo jít o předčasné finále?
"To jednoznačně ano. A v superfinále by to bylo nesmírně zajímavé. Oba týmy, Chodov i Vítkovice, Tatran ve vzájemných zápasech letos přehrávaly a skutečnost, že oba s Tatranem v posledních kolech prohrály, na tom nic nemění. Když jsem se díval na souboj Vítkovic na Tatranu nevěřil bych, že někdo může Tatran tak lehce přehrávat a být o tolik lepší. První třetina byla naprosto neuvěřitelná a je škoda, že kluci v ní nedali čtyři góly. Chodov si po mnoha letech na Tatran opakovaně věří a myslím si, že by ho po minulé zkušenosti v letošní sérii přehrál. Škoda těch dvou výher Tatranu, mohli jsme si povídat o jediném finálovém zápase."

Co budou podle tebe rozhodující faktory série a jaké jsou přednosti obou týmů?
"Vítkovice mají mladý a přesto hodně zkušeně hrající a ambiciózní tým. Chodov zase úžasně poskládal hráče a koupě Matěje Jendrišáka byl excelentní tah. Myslím si, že Chodov má o trochu lepší brankáře, ale to nebude rozhodující faktor. Jedině kdyby některému z nich nějaký zápas naprosto nevyšel a pustil dva až tři laciné góly. To se ale podle mne nestane.
Důležité pro Chodov bude nenechat se zbláznit rychlou hrou Vítkovic a trpělivě čekat na svou šanci, hrát svou hru a nenechat si vnutit styl soupeře. Gól Vítkovic totiž může dát hodně hráčů. Pro Vítkovice bude rozhodující, jestli ubrání elitní střelce v prvním útoku v čele s Matesem Jendrišákem…"

Komu budeš fandit?
"Mirku, tlačíš mě do kouta. Ve skříni mi visí oba dresy, ale srdce se přece jen přikloní na stranu Chodova. V každém případě si přeji, aby úspěšnější tým této série zakončil celou sezónu vítězstvím…"

Uvidíš některý ze zápasů na vlastní oči? (jestli se nepletu, tak 4.zápas neděle 8.4. - bude v TV)
"Na vlastní oči uvidím pouze ten televizní, pokud náš Honza nenajde další zápasy někde na internetu. Do Prahy ani do Ostravy se nechystám, pouze kdybych mohl okořenit televizní zápas perličkami z historie obou týmů jako spolukomentátor… Protože větší pamětník obou týmů u nás určitě není."

Máš v rodině florbalového následovníka?
"Chvíli to vypadalo, že Matěj bude chytat, dva roky jsem měl možnost s ním hrát v jednom týmu na Chodově jako hrající trenér a byla to skvělá zkušenost a výborný pocit. Ale s nástupem na vysokou školu šlo chytání na stranu. Honza hraje florbal velmi dobře, určitě by se uplatnil jako útočník, ale dal přednost fotbalové bráně a chytá za Olešník."

Kromě toho by naše čtenáře zajímalo kde a jak dneska žiješ, co děláš (na statku i ve florbale) a jaké držíš trofeje (mužské i veteránské).

"Život mne odvál na druhý konec republiky, s manželkou jsme koupili statek kousek od Hluboké nad Vltavou, který provozujeme jako ubytovací a vzdělávací středisko hlavně pro děti a mládež. Vedle našich vlastních akcí pro děti i celé rodiny rádi přivítáme i různé sportovní týmy na soustředění, školy v přírodě, nebo k nám jezdí na cyklovýlety nebo soukromé oslavy různé party kamarádů. Já sám na statku funguju jako správce a údržbář a v případě potřeby vymýšlím a realizuji programy pro jednotlivé skupiny našich hostů. S našim přestěhováním jsem prakticky skončil s florbalem, když se mi časově podaří sloučit cestu do místa, kde se pořádá veteránský turnaj, zahraju si ještě s „klukama“ z Chodova veteránskou ligu. Ale za poslední rok a půl to bylo jen osm zápasů… Pak už jen bafuňařím, stále jsem předsedou arbitrážní komise.
A trofeje? Individuální žádné, bramborová se nepočítá. Mám jeden mužský pseudotitul z roku 1996, kdy jsem za áčko nastoupil ve dvou zápasech a tým pak vyhrál ligu…
Vprvních dvou ročnících první ligy (tehdy ještě nebyla extraliga) jsem se podílel na třetích místech v lize a v roce 2006 jsme se Star Dustem vybojovali veteránské zlato."

 

Rozhovor s Marcelem Pudichem : Miroslav Kníchal, Roman Sladký
Foto : archiv M.Pudicha, foto z vrcholu hory Imja Tse (Himaláje, 6 189 m n.m.)