PŘESTUP: Veronika Rybičková vymění dres FBC Ostrava za ten vítkovický

04. září 2024, Klára Kocourková

Na trase FBC Ostrava – Vítkovice je opět rušno

S novinkami v týmu Rytířek ještě nekončíme. Další skvělá zpráva přichází s příchodem Veroniky Rybičkové, která mění dosavadní florbalové útočiště u sousedního FBC za vítkovický rybníček. Po přestupu Malwiny Zagórske získávají řady ženského A-týmu novou posilu z řad soupeře letošního play-off semifinále, která společně s nimi bude v sezóně 2024/2025 obhajovat vítkovický titul.

Veronika Rybičková připravena na vítkovickou sezónu 24/25
Veronika Rybičková připravena na vítkovickou sezónu 24/25

Veru, tvoje florbalová cesta tě už provedla napříč celou republikou. Nejdříve České Budějovice, odkud pocházíš, následně Praha a nyní jsi zakotvila v Ostravě. Můžeš nám popsat, jak probíhalo rozhodování, kam budou směřovat tvoje jednotlivé florbalové kroky?
To určitě můžu, ale už je to pěkně dávná historie (smích). Než jsem ještě začala hrát florbal, tak jsem hrála fotbal s kluky a už tehdy (asi ve 12 letech) jsem dostala nabídku, jestli si nechci zkusit kopnout s holkami v Praze, protože ani nevím, jestli v tu dobu v Budějovicích nějaké dívčí družstva byly. Nabídku jsem nakonec nepřijala, protože v tu dobu jsem si to neuměla představit, byla jsem ještě dítě. Do 14 jsem pak tedy stále hrála s kluky a už tam, bylo vidět, že s nimi na to nemám, tak jsme se domluvili, že tam moje fotbalová “kariéra” skončí. Chvilku mi trvalo, než jsem zase “něco” našla. Nebavilo mě už sedět doma a nic nedělat, tak jsem se ocitla v klubu FBC České Budějovice, který začínal na základní škole, kam jsem chodila, což jsem měla z domu asi 7 minut pěšky. Na ty roky vzpomínám moc ráda, bylo to prvotní oťukávání s florbalem, lidi byli hrozně fajn, a i když jsme od sebe měli věkový rozdíl, tak jsme zůstali přáteli dodnes. Po různých slučováních jsme se nakonec stali FBC United ČB a tam moje budějovická cesta skončila. Dala jsem si asi pár týdnů na to, co bude dál, po vypadnutí z extraligy byly ty pocity takové smíšené, spíš hořké, protože se nám následně nepodařila ani baráž. V tu chvíli jsem florbal nechtěla ani vidět, nechtěla jsem jet na žádný turnaj a po nějaké době mi samozřejmě začal chybět, tak jsem začala jednat. Už si přesně nepamatuji, jak se to stalo, ale první turnaj za pražský tým Elite Praha byl Hummel Open Game, kde se mnou asi byli spokojeni, a proto moje cesta vedla do Prahy. Následně pak do FbŠ Bohemians. Oba dva týmy mi daly zase o nějaké ty zkušenosti navíc, tréninky samozřejmě byly úplně na jiném levelu, než v Budějovicích a bylo jen na mně, jak se s tím poperu. V tu dobu jsem ještě studovala v Budějovicích, takže jsem v Praze sice byla, ale musela jsem i jezdit domů za školou. Cesta do Ostravy byla souhra hodně okolností, jak špatných, tak dobrých. Nikdy předtím mě totiž nenapadlo, že bych se odstěhovala přes celou republiku. Kdysi se mnou Dušan [Dudešek, trenér žen – pozn. aut.] na toto téma vedl rozhovor a já se mu smála, co bych jako v Ostravě dělala, že to je daleko, a ještě v tak kvalitním týmu. A nakonec jsem v Ostravě skončila u konkurence a teď dokonce v tom týmu. Když na to teď vzpomínám, tak je to fakt sranda.


Veronika Rybičková za FbŠ Bohemians v roce 2016. | Foto: Flickr FbŠ Bohemians

Tvoje první extraligová zkušenost přišla už během působení v FBC UNITED České Budějovice, které se ale bohužel v nejvyšší lize nakonec moc dlouho neudržely a po sezóně 2012/2013 sestoupily. Byla chuť pokračovat v extraligové úrovni florbalu třeba jedním z důvodů, proč jsi zamířila za florbalem do Prahy?
Nemyslím si, že to byl jeden z důvodů. Ten hlavní důvod byl, že jsme prohrály i v baráži. To, že jsme v extralize působily, jak jsme působily, bylo pochopitelné, ale pro mě nebylo přijatelné, že jsme prohrály zápasy se stejně rovnými týmy a tím pádem jsme si v mých očích tu extraligu nezasloužily, i když by jižním Čechám ta soutěž slušela. A proto jsem po čase jela s Elite Praha na Hummel. Chtěla jsem vyzkoušet, zda bych měla na to hrát s holkami, které se drží na středních příčkách tabulky v extralize žen. Hodně mě to na jednu stranu mrzelo, protože jsem opouštěla tým, který byl pro mě jako druhá rodina, ale pokud jsem chtěla něco vyzkoušet, dávalo to největší smysl.

Na trase FBC Ostrava a Vítkovice bylo letos co se týče přestupů docela rušno. Měl tvůj přestup návaznost na proběhlé změny v kádrech nebo ses rozhodla naprosto nezávisle na ostatních?
Vůbec neměl návaznost na jednotlivé přestupy. Asi to tak mělo být, všechno zlé je k něčemu dobré. Je docela i škoda, že si třeba s některými jmény nezahraju přímo ligu, protože jsem měla tu čest si s nimi zahrát mimo a musím říct, že byla radost sledovat, jak hrají, z první řady.

V Ostravě působíš florbalově zatím nejdelší dobu. Plánuješ, že se tu usadíš, nebo ještě čekáš, kam tě život zanese?
No, to je docela paradox, na to, že jsem do Ostravy nikdy nechtěla (smích). Na tuhle otázku neznám odpověď, už x-krát jsem řekla, že se chci vrátit domů, ale stále jsem to neudělala. Takže uvidíme, kam mě život zanese a co mi přinese. Ale domů bych se jednou vrátit chtěla. Mám tam všechno, rodinu, blízké a ty nejlepší kamarády.

V přehledu tvých florbalových úspěchů zatím chybí nějaká zahraniční zkušenost. Je to něco, co bys ještě do budoucna případně zvažovala?
Jelikož mi je už hodně let, tak maximálně, že by Malwi přišla s nějakým super nápadem, že půjdeme hrát polskou ligu (smích). Nee, sranda. Samozřejmě tohle v plánu už není. Asi ani nikdy nebylo. I když jsem se bavila o možném přestupu za hranice, tak nakonec jsem nic takového nepodnikla a asi toho ani nelituji, i když by tam zase naskočily nějaké ty zkušenosti a poznání jiných kultur a pojetí života, což by bylo určitě fajn.


Také Malwina Zagórska opustila řady FBC Ostrava a přidala se k Rytířkám. | Foto: Flickr FBC Ostrava

V řadách Rytířek s tebou bude působit už zmiňovaná Malwina, která také přestoupila ze sousedního FBC. Vnímáš to jako takovou drobnou záchrannou síť nebo to tak vůbec nebereš?
Malwi byla určitě i jeden z důvodů, proč jsem se nakonec rozhodla, že chci ještě pokračovat na nejvyšší úrovni, a to za Vítkovice. Je to člověk, se kterým si rozumím ve hře i mimo ni. A i když mi to v některých situacích hodně usnadnila (jako například jak to chodí, nebo ať nejdu sama do šatny), tak bych to nenazvala jako záchrannou síť, protože holky z Vítkovic znám jak ze vzájemných zápasů, tak i z běžného života a troufnu si říct, že jsme se vždycky dobře pobavily a nezáleželo na tom, jaký kdo nosí dres.

Ostravské derby je v jakékoli fázi sezóny ostře sledovanými zápasy a letošní play-off se o postup praly obě strany velmi vyrovnaně, přičemž FBC k Superfinále nemělo vůbec daleko. Máš pocit, že to bude něco jako navázání na tu nejvyšší florbalovou vlnu, než kdyby sis pro přestup vybrala například nějaký tým ze spodní poloviny tabulky?
Ta série letošního play-off měla všechno. Vzestupy, pády, radost, smutek. Za mě určitě nejvyrovnanější semifinále, co jsem kdy hrála. A musím říct, že mě to i bavilo. Do konce nebylo jasné, jak to skončí. V obou týmech byl před sezónou pěkný vítr, takže uvidíme, jak si to všechno sedne. Každopádně Vítkovice byly a jsou jeden z nejlepších týmů v extralize, ne-li nejlepší. Každý rok se dokázaly poprat s velkými odchody a letos tomu není jinak. Teď to je na nás, abychom to dokázaly potvrdit. Myslím si, že letos bylo s přestupy v jakémkoli týmu opravdu rušno, snad kromě Chodova, i když jim skončila výrazná osobnost, tak i tak si myslím, že mají spoustu jiných, které to místo dokáží zalepit. Bude co sledovat a nemuselo by to být tak jednoznačné. Já jsem se defacto rozhodovala mezi tím, jestli vůbec ještě budu pokračovat na nejvyšší úrovni, anebo to pověsím na pověstný hřebík a budu hrát pro “zábavu”. Jiný tým v extralize, než Vítkovice jsem neřešila, takže ano, doufám, že to bude navázání na tu nejvyšší vlnu.


Veronika Rybičková v souboji se Sárou Seevaldovou během play-off 23/24.

Klasická otázka pro všechny nově příchozí – na co se během svého působení ve Vítkovicích těšíš nejvíce a co od toho očekáváš?
Jakože nemám úplně ráda změny, ale musím říct, že je to nový impuls. Zatím je všechno pozitivní a doufám, že to tak zůstane. Těším se na to, jak to bude dál probíhat, na společně zážitky a na tu cestu obecně.

Nějaký vzkaz pro fanoušky do nadcházející sezóny?
Určitě se choďte dívat, bude na co. Celá sezóna určitě chystá plno zvratů, takže o zábavu nebude nouze. Budeme se vás snažit bavit a těšíme se na vás v halách. S pozdravem, Fish.

audi-mediaservices.com